ČT Lucinka po Przedswit Miroslavský
|
2010
Tento rok nám oběma hodně dal...Mě se opět vracela stracená důvěra a jistota nad skokem,prošly jsme si i několika akcemi,které pro nás obě byly úplně něčím novým.Ve skákání jsme šly o krapet víš,přiježďovaly,pracovaly na překrocích a drezurním přiježďování,ale taky se jen flákaly po lesích,jezdily bez sedla jen na ohlávce...
Byl to krásný rok...
  Dostaly jsme možnost zajezdit si v cizím prostředí,respektive v Martinicích u Holešova...
  I práce na domácí jízdárně kolikrát stála za to:)
   A na lonži si vyzkoušeli skok ve volnosti...Zatím jen 120 cm:)
Pokroky
Pokrokem pro nás není výška překážky,ale styl a radost s jakou ji překonáváme...
  Sečteno,podtrženo...Něčemu jsme se naučily.Učit se budeme celý život a nikdy si netroufnu říct že umím dobře jezdit na koni,ale.....Ale pokaždé o něco malinko překonám sama sebe.Až dospěju k tomu že už nebude co překonávat budu spokojená a taky smutná...
Rok práce pod sedlem
Někdo by možná řekl že je to málo,ale já jsem i s tím málem co můj koník umí spokojená...
    Leden 2009
Každou chvíli čekám nějakou lumpárnu,ale už jí věřím,že nezklame.
  Bylo to něco málo po půl roce co spolu pracujeme a ještě spousta let práce nás čeká,ty obyčejné a vlastně nejtěžší začátky máme za sebou a teď už si vlastně budeme jen hrát,pro radost nás obou...
Skoky pod sedlem
Tohle byly naše první skoky,začínáme pomalu ale jistě...Myslím že nemáme kam spěchat.
  Náš první skok skončil ošklivým pádem po kterém jsem se nemohla skoro týden hýbat...Klusové kavalety,cvalové,malinkaté křížky,které jsme obě s ještě menší dušičkou začaly skákat,den ode dne kapánek jistější,nám dodávaly odvahy...Nešlo nám o to zdolat vysokou překážku,ale o ten pocit nad překážkou,byť šlo o hloupý křížek,pro nás to byla výhra.
Skok ve volnosti
  Užili jsme si své...Nemáme dobré podmínky pro skok ve volnosti,ale mohlo by to samozřejmě být i horší.Luc ovšem nadšením pro tyto skoky neoplívala a dostat ji přes překážku byl nadlidský výkon.Byla schopna čehokoliv jen aby se uličce s překážkou mohla vyhnout.Proto pro nás byla výhra i tady těch 80cm.Podotýkám že to bylo ani ne půl roku po obsednutí a také to byla vlastně její první zkušenost s překážkama...
Léto 2009
Energie,síla,temperament... Krása,ušlechtilost...To vše najdete jen u koně...
  Jediné co uměla bylo žrát a chodit na pastvu na vodítku:DKupodivu lonž jsme zvládly bez jediného problému,bylo to něco kde se mohla do sytosti vydovádět...
Začátek práce na jízdárně
A tak se muselo začít i něco dělat... První pobídky,pády,ale i radost.
  Asi po měsíci ťapkání krokem po vyjížďkách jsme začaly pracovat i na jízdárně,postupně jsme se dostávaly na pomůcky otěžemi,holeněmi,přenášení váhy,klus,cval...Kobylka se velice rychle dokázala vyrovnat s tím že její rovnováhu někdo narušuje a dala mi to patřičně najevo...Nastalo nám složité období,kdy jsem opravdu spekulovala o tom mám-li šanci takového mladého,nežkušeného koně zvládnout,sama nezkušená.Absolutně jsem nevěděla co od ní můžu čekat,nevěřila jsem jí a ona nevěřila mě.Naše práce se smrskla na důležité opracování a domů,někdy ani to ne.Vytratila se radost,potěšení z každého,byť sebemenšího pokroku a každé další vysednutí do jejího sedla bylo pro mě spíše za trest...
Pár lidí mi pomohlo,tímto jim ze srdce děkuju,oni zajisté ví o koho se jedná..Díky nim jsem dokázala ovládat svůj vlastní strach,naučila se alespoň z části respektovat Luc a ona mě...Nebyla to otázka dnů ale stálo to za to.Teď můžu s jistotou říct že tolik co mě naučila ona, mě nikdy žádný kůň nenaučil.Je to zkušenost k nezaplacení.Vím že to není nejslavnější kombinace,nezkušený jezdec-nezkušený kůň,ale dá se to zvládnout.S obtížemi ale dá...Navíc s pomocí druhých pokud opravdu chcete se dá zvládnout vše...
Obsedání
První dny se sedlem na hřbetě... Zvykala si statěčně a já ostatně taky...
  První krůčky na jejím hřbetě asi nikdy nezapomenu...Už týden předním jsem cítila takové to brnění v žaludku,byla jsem strasně nervózní a v koutku duše se těšila...Až to budeme mít všechno za sebou...Lonžování s obřišníkem a posléze i se sedlem dopadlo dobře a tak se mohlo jít na to nejdůležitější.Každý kdo má zkušenost s mladými koňmi ví,že má pod sebou časovanou nálož.Já to věděla taky,proto jsem každou chvíli čekala nějakou levárnu,křečovitě seděla,snažila se být co nejlehčí a ono nic.Ten den jsme si obě vyzkoušeli úplně něco nového a oběma nám začala nová etapa života... |
